Na konci října jsme se vydali do Východočeského divadla v Pardubicích. Naši spolužáci z jiných tříd přišli do školy v kostýmech, ale my jsme se hezky oblékli a čekali na autobus. Když jsme dorazili do Pardubic, vyfotili jsme se před divadlem a rychle běželi dovnitř, abychom se podívali na pohádku Takové bílé nic. Bylo to o pejskovi Dášence a všichni jsme byli úplně nadšení. Herci nás tak vtáhli do příběhu, že jsme si to opravdu moc užili.
Všichni jsme si také vzpomněli na Sv. Martina 11. 11. Nejenže jsme si povídali o tom, co všechno k Martinovi patří, ale pustili jsme se i do pečení. Upekli jsme si svatomartinské rohlíčky. Měli jsme tvarohové a povidlové náplně. A všechno, co jsme si pěkně upekli, jsme si také snědli. Paní učitelka nám říkala, že teď už víme, co znamená přísloví: „Bez práce, nejsou koláče!“
A protože máme rádi knihy, v polovině listopadu jsme se vydali do místní knihovny, kde nás přivítala paní Radka Zelenková. Ukázala nám, jak knihovna funguje a jak správně hledat knihy. Teď už víme, který regál je pro nás ten nejlepší, a můžeme si půjčovat spoustu krásných knížek. Radko, moc Ti děkujeme!
Teď nás čeká nejkrásnější období v roce, tak si ho určitě pořádně užijeme!
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Mgr. Tereza Kopová



























