Od 1. září jsme společně pokročili ke slabikám a nejjednodušším slovům, dokonce jsme oslavili ukončení Živé abecedy a předání Slabikáře. Uvařili jsme si šípkový čaj a zakousli preclík. V matematice si rádi hrajeme na slovní úlohy a řešíme je pomocí činnostního učení – tedy pomocí pecek, fazolí, papírového divadélka, koleček, polystyrénových aplikací, kostek, hub, na řadu přijdou i prsty, máme jich skvělý počet - dohromady 20, a to je přesně číslo, kterým končí početní představy v 1. ročníku.
Aby na naše příklady s číslicemi a znaménky bylo lépe vidět, používáme barevnou podložku, která lépe zrakově vymezí rámec situace, ve které se pohybujeme a učíme se něco řešit.
A co mají děti před sebou? Černá dřevěná tabule už trochu začíná připomínat kdysi slavný animovaný film Zaniklý svět rukavic. Než ji však plně nahradí nesporně kouzelná interaktivní tabule, můžeme připomenout a ocenit některé staré a lety vyzkoušené přednosti dřeva a tmavé černě.
Někdo mne kdysi naučil, že maličkosti rozhodují. Například smazaná tabule, kontrast černé a bílé, ostrost, použití více barev, psaní do mokrého podkladu. Velkorysý prostor na rýsování, o možnosti bezproblémového použití tabulového kružítka nemluvě.
Dnes děti už v 1. r. bez problémů využívají výhod moderní interaktivní tabule, stejně rády však pokreslí křídou dřevěnou tabuli, a soupeří, kdo ji půjde smazat.
 |
 |
 |
 |
Mgr. Ivana Benešová
