Vytisknout

Historie choltické školy sahá hluboko do minulosti. Přesné datum založení nelze stanovit, nejsou známy žádné písemné záznamy. První zmínka o škole v Cholticích je už z roku 1574. Tehdy však šlo zřejmě o školu pro šlechtické děti, založenou na choltickém zámku za Gerštorfů. První záznam o učiteli je z roku 1606. Měl krásné jméno, Parix Žamberský.

Roku 1776 byla v budově zámku zřízena tzv. normální škola a učil tam pan učitel Vincenc Hellich, tatínek známého choltického rodáka a malíře Josefa Vojtěcha Hellicha. Teprve roku 1790 byl hrabětem Janem z Thunu odkoupen dům číslo 81 (bývalá fara) pro školu. Roku 1862 měla škola na faře jednu třídu a také byt pro učitele. Do školy chodily děti do 12 let. Poté měly navštěvovat tzv. "nedělní školu".

Po prodloužení školní docházky do 14 let (nový školský zákon z roku 1869) a odluce školy od církve se zvyšuje počet žáků a je rozhodnuto postavit novou školní budovu. Roku 1873 byl obcí odkoupen Kyclerův hostinec číslo 78. Ten byl v červenci 1878 zbourán a místo připraveno pro stavbu školy.

24. července 1878 byl položen základní kámen. Stavbu prováděl stavitel František Desperát z Bohdanče. Pod první schod bylo uloženo kovové pouzdro a v něm stříbrný peníz ražený ke stříbrné svatbě Františka Josefa a jeho manželky Alžběty a listina obsahující jména členů školní rady. Roku 1881 se již učí v nové škole. Ta má pouze dvě třídy. V roce 1884 je rozšířena na školu čtyřtřídní. Musely to být hodně početné třídy, když z nejstarší školní kroniky z r. 1890 se dovídáme, že do školy chodilo 286 žáků. V budově staré školy je dnes obecní úřad.

V roce 1921 byla zřízena v Cholticích škola měšťanská. Když pro nedostatek tříd a velký počet žáků hrozilo její zavření, byla na dvoře školy postavena další budova. Stavba začala v červenci r. 1934 a v prosinci téhož roku se zde již učilo. Tato druhá část bývalé choltické školy dnes po rekonstrukci slouží jako pension pro seniory. Ve školním roce 1938/39 navštěvoval školu rekordní počet 363 dětí. V prosinci roku 1944 po náletu na Pardubice zabralo německé vojsko obě budovy školy a až do konce války bylo nutno učit v provizoriu.

Po válce začala škola zase sloužit svému účelu. Její kapacita však na tehdejší počty školou povinných dětí opět přestávala stačit. Situace se vyhrotila zejména v šedesátých a na začátku sedmdesátých let minulého století. Tehdy se totiž začaly vytvářet tak zvané střediskové obce a Choltice byly jednou z nich. Měly se stát venkovskými kulturními a administrativními centry. S tím souviselo i rušení malých venkovských škol v okolních obcích (Veselí, Bezděkov, Svinčany) a přechod jejich žáků do Choltic. Protože kapacita choltické školy nemohla takové počty dětí pojmout, byly využity i další volné prostory v obci. Na náměstí v domě "U Svobodů" byla zřízena jedna třída prvního stupně školy (dětmi všeobecně zvaná Myšárna) a školní dílny. Také v zámku byla jedna školní třída v prostorách bývalých hraběnčiných pokojů. I přes tato nouzová opatření se některé ročníky školy učily na směny.

Na konci sedmdesátých let se už situace stávala neúnosnou. Některé společenské organizace (Svaz žen, SRPŠ) podaly stížnost na stálé odklady v řešení výstavby školy v Cholticích. Tato stížnost byla podpořena i podpisovou akcí asi 320 občanů. Tlak obyvatel na okresní, krajské i "vyšší" orgány narůstal, až nakonec bylo rozhodnuto, že v Cholticích bude postavena škola nová, ovšem svépomocí občanů v tzv. "akci Z". Stavba byla rozplánována na pět let ve třech etapách. Začalo se v roce 1980. 31. srpna 1985 při oslavách 700 let obce byla škola (nebo alespoň její učebnová část) slavnostně předána do užívání veřejnosti. 2. září 1985 byla otevřena pro žáky a jejich výuku. Ještě rok se dokončoval trakt jídelny, takže celá stavba byla ukončena v roce 1986. V dalších letech se postupně upravovalo a stále upravuje okolí školy.

V roce 1986 chodilo do školy 414 žáků. Od počátku devadesátých let však počet žáků školy vykazoval trvalý pokles. Proto byla do budovy ZŠ umístěna v roce 1996 i škola mateřská, a to do prvního patra jejího východního křídla. Uvolněné třídy jsou využívány pro práci školní družiny a jako odborné učebny. V jedné místnosti byla zařízena učebna výpočetní techniky, která je hojně využívána a u žáků oblíbena. V současné době se pokles počtu žáků zastavil, naopak stav žactva mírně stoupá.

 

Mgr. Alena Šponerová (historická fakta podle Karla Kabeláče)